Rusko

Usazování kmenů

20,000 BCE

Kolem řeky Donu se postupně usazují kmeny Kimmeriů, Skythů. Germánské kmeny Vizigótů a Ostrogótů byly ze západní části postupně vytlačeny Huny, Avary a Charzary. Chazaři později podléhají tlaku Slovanů.

Kyjevská Rus

862

Rok 862 je považován za počátek dějin Ruska. Kníže Oleg z rodu Rurikovců zakládá Novgorod, poté ovládá Kyjev, roku 882 tak vzniká Kyjevská Rus. https://cs.wikipedia.org/wiki/Oleg

Křest Vladimíra I.

988

Kyjevská Rus se stává řecko-ortodoxní křesťanskou zemí, když se roku 988 nechává pokřtít kníže Vladimír I. http://epicworldhistory.blogspot.cz/2012/09/vladimir-i-vladimir-great.html

Jaroslav I. Moudrý

1020

Kolem roku 1020 vzniká první ruský zákoník, tzv. Ruská pravda, kterou vydává syn Vladimíra, Jaroslav I. Moudrý. Za jeho vlády přichází velký hospodářský i kulturní rozkvět. http://www.wikiwand.com/cs/Jaroslav_I._Moudr%C3%BD

Rozpad Kyjevské Rusy

Period: 1101 to 1200

Kyjevská Rus se postupně pod nájezdy kočovných turkotatarských kmenů rozpadá na menší knížectví.

Zlatá horda

Period: 1201 to 1300

Kyjevská Rus je poražena a ovládnuta Zlatou hordou, mongolskými vojsky vedenými Batu-chanem. Mongolové se postupně dostávají pod nadvládu muslimských Tatarů.
Pouze území Novgorodu a Pskova si udrží menší míru autonomie a 1240 kníže Alexandr Něvský odrazí na Něvě švédskou invazi a 1242 také Řád německých rytířů.

Dimitrij Donský

1380

Moskva, založená roku 1147, se stává sídelním městem hlavy pravoslavné církve i novgorodské rurikovské větve. Moskevské velkoknížectví tak nabývá na významu. Země byla sužována nadvládou Mongolů až do roku 1380, kdy byla Zlatá horda poražena velkoknížetem Dimitrijem Donským v bitvě na Kulikově poli. http://birthday.wz.cz/index10.htm

Bitva u Grunwaldu

Jun 15, 1410

V této bitvě zvítězilo polsko-litevské vojsko nad řádem německých rytířů. Tato porážka definitivně zastavila nápor řádu do Pobaltí. https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=466678

Florentská unie

1439

Roku 1439 byla uzavřena florentská unie mezi římskou a pravoslavnou církví. Jménem ruské pravoslavné církve k ní přistoupil moskevský metropolita Isidor. Po návratu z koncilu byl roku 1442 Isidor sesazen a florentská unie odmítnuta.

Nezávislost pravoslavné církve

1448

Sbor ruských biskupů zvolil nového patriarchu Jonu. Tím se stala ruská pravoslavná církev prakticky nezávislá na Byzanci.

Ivan III.

1480

Moskevským knížetem se stal Ivan III., který sjednotil roztříštěná ruská knížectví do jednotného státu. Roku 1480 vyhrál válku s Tatary a Rusko se tak dostalo z područí Zlaté hordy. Vznikla tak monarchie, která se opírala o bývalá knížata, o bojary i vyšší třídu z měst.
https://www.britannica.com/biography/Ivan-III

Car Ivan IV.

1547

Od roku 1547 začal Ivan IV. (zvaný Hrozný) používat titul car. Prováděl reformy, které modernizovaly ruský stát. V letech 1552 - 1556 dobyl Kazaňský a Astrachaňský chanát a pokračoval v expanzi na Sibiř. Politiku, která měla znamenat omezení moci šlechty a zavedení samoděržaví, se mu však prosadit nepodařilo.
https://www.biography.com/people/ivan-the-terrible-9350679

Vymření Rurikovců

1598

Fjodor Ivanovič Blažený, třetí syn Ivana IV., byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584 - 1598. Po jeho smrti vymřela dynastie Rurikovců a Rusko se tak dostalo do období bojů o carskou korunu. Toto období se také nazývá jako období smuty (1598 - 1613).

Lžidimitrij

1605

Mezi lety 1598 -1605 vládl v Rusku Boris Fjodorovič Godunov. Ovšem roku 1605 se objevil člověk, který se vydával za careviče Dimitrije - syna Ivana Hrozného, který byl již dříve zavražděn. Tento chudý šlechtic, který byl později nazýván jako Lžidimitrij, byl dosazen na carský trůn.
http://forum.valka.cz/topic/view/22493/Lzidimitrij-I-

Michail Fjodorovič Romanov

1613

Roku 1613 byl do Moskvy svolán zemský sněm. Carem byl zvolen Michail Fjodorovič Romanov. Tomu se podařilo získat od Poláků smolenskou a od Švédů novgorodskou zemi. Romanovci pak vládli až do roku 1917.

Poljanovský mír

1634

V letech 1632 - 1634 probíhala Smolenská válka. Byl to vojenský konflikt mezi Ruským carstvím a polsko-litevskou Republikou obou národů. Rusko chtělo znovu získat kontrolu nad Smolenskem. Válka skončila bez podstatných změn Poljanovským mírem roku 1634. Rusko muselo vyplatil odškodné 20 tisíc rublů a polský král se vzdal titulu ruského cara a nároku na ruský trůn.

Kodifikace práva

1648

Za vlády Alexeje Michailoviče proběhla kompletní souhrnná kodifikace práva pod názvem Sobornoje uloženije zakonov. Tento zákon ustanovil definitivní připoutání rolníků k půdě.

Andrusovský mír

1667

V letech 1654 - 1667 probíhá druhá Rusko-polská válka, která byla válkou za navrácení Smolenska, Černigova a Běloruska a zajištění znovusjednocení Ukrajiny s Ruskem. Válečné akce probíhaly s střídavými úspěchy. Roku 1667 byla válka ukončena Andrusovským mírem.

Petr I.

1722

Car Petr I. poráží Švédsko v Severní válce (1700 - 1721) a Rusko získává Pobaltí. Boje s Osmanskou a Perskou říší však žádné větší úspěchy nepřinesly. Díky Petrovým reformám a zavedení západních technologií se Rusko stává evropskou velmocí. Roku 1722 Petr Veliký zavedl právo, díky kterému si panovník mohl vybrat nástupce bez ohledu na pohlaví, čímž také zajistil vládu své manželce Kateřině I. a mnohým dalším carevnám.
http://www.dejepis.com/ucebnice/evropa-na-prelomu-17-a-18-stoleti/

Nástup Kateřiny II.

1762

Na trůn nastupuje carevna německého původu Kateřina II. Veliká. Významně rozšiřuje území Ruska o oblasti Finska, Aljašky a Dálného východu. Během tří dělení Polska získala jednáním s Pruskem a Rakouskem území Litvy, Běloruska a Ukrajiny. Na Polský trůn dokonce dosadila jednoho ze svých milenců, Stanislava II. Augusta Poniatowského.
http://sova7.blog.cz/galerie/katerina-ii-velika/obrazek/31892382

Vláda Kateřiny II. a Pugačovovo povstání

1775

Svoji moc opírala Kateřina o armádu vedenou bratry Orlovovými. Ti jí předtím pomohli svrhnout neschopného cara Petra a Kateřina se poté sama prohlásila carevnou. Zpočátku měla její vláda osvícenecký směr, dokonce si v mládí dopisovala s Voltairem. Na rozdíl od západu však v Rusku upevnila nevolnictví, když krutě potlačila Pugačovovo rolnické povstání.
Kateřina také výrazně podporovala vzdělanost, otevírala školy, Akademii věd, Smolnyj Institut a rozvíjela obchod a řemesla.

Potěmkinovy vesnice

1787

Ve válkách s Tureckem získává Kateřina oblast krymského chanátu. Správu nad nově nabytými územími svěřila svému milenci Grigoriji Potěmkinovi. Ten proslul budováním falešných kulis, které měly carevnu na inspekčních cestách ohromit svou dokonalostí. Odtud vzniklo pojmenování “Potěmkinovy vesnice”.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Grigorij_Pot%C4%9Bmkin

Útoky Napoleona

1812

Za vlády Kateřinina vnuka cara Alexandra I. od roku 1812 čelí Rusko útokům Napoleona Bonaparte, který chtěl po dobytí Evropy získat i Rusko. Napoleonovo tažení do Ruska je však neúspěšné a pro Rusko končí vítězně, navíc připojuje 1809 Finsko a 1812 Besarábii. Vídeňský kongres v letech 1814-1815 následně ustanovuje ruského cara vládcem Polského státu, tehdy zvaného Kongresovka.

Smrt Alexandra II.

1881

V letech 1853-1856 Rusko kvůli zaostalému průmyslu prohrává Krymskou válku vedenou proti Osmanské říši. Car Alexandr II. se tento stav snažil změnit a přiblížit Rusko západu. Zrušil nevolnictví a zaváděl administrativní a sociální reformy. Rusko získalo Kavkaz, Kazachstán a vládlo prakticky až po hranice Persie, Číny, Indie a Afghánistánu.
Ruské inteligenci se však carovo jednání přestávalo zamlouvat a byl proto roku 1881 zavražděn.
https://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_II_of_Russia

Vznik dumy

1905

Rusko vládlo obrovské mnohonárodnostní říši. V letech 1905 utrpí katastrofální porážku od Japonska, která budí velké nepokoje. Car Mikuláš II. je nucen k ústupkům, které vedly ke vzniku ruského parlamentu tzv. dumy.

Únorová revoluce

1917

Situace se ještě více zhoršila s počátkem první světové války roku 1914. Ve válce padly miliony lidí, hroutilo se hospodářství a docházely zásoby potravin. Situace vyvrcholila roku 1917 únorovou revolucí, která svrhla cara.

V. I. Lenin

1918

V říjnu následovala Velká říjnová socialistická revoluce. Prozatímní vláda byla nahrazena vůdcem bolševické strany Vladimírem Iljičem Leninem (Uljanov). Pod jeho nátlakem Rusko uzavírá roku 1918 s Německem mír. Ústupkem je rozdělení půdy rolníkům a vyhlášeni nezávislosti Polska, Ukrajiny a republik na Kavkazu a v Pobaltí. http://tvtropes.org/pmwiki/pmwiki.php/UsefulNotes/VladimirLenin

Vítězství bolševiků

1920

Do roku 1920 Rusko sužuje občanská válka mezi bolševiky (rudí) a bělogvardějcy (bílí), kterým vadilo svržení cara. I přes účast 12 zemí na straně bílých, byli bolševiky poraženi a Rusko opět připojuje Ukrajinu a Zakavkazsko.

Svaz sovětských socialistických republik

1922

Nástup J. V. Stalina

1924

Po Leninově smrti nastupuje Josif Vissarionovič Stalin. Vyhlašuje první pětiletý plán, industrializuje zemi a kolektivizuje zemědělství. Tyto nešetrné zásahy vedly k poklesu zemědělské produkce a následnému propuknutí hladomoru na Ukrajině v roce 1932. Stalin likviduje své odpůrce i ve vlastních řadách, mnoho lidí končí v pracovních táborech na Sibiři (gulagy). Tyto čistky v letech 1936 - 1938 vedly ke smrti asi 8 milionů lidí.
https://causticsodapodcast.com/2013/09/02/stalin-part-1-of-2/

Vstup Ruska do války

1941

V době druhé světové války 1938 - 1945 se Rusko zapojuje roku 1941, kdy Německo náhle porušuje mírový Molotov-Ribbentropův pakt. Německo rychle získává evropskou část SSSR.

Staliningrad

1942

Zvrat nastává až 1942/43, kdy Němci utrpěli u Stalingradu drtivou porážku. Ztráty na ruských životech se do roku 1944 pohybují kolem 20 milionů.

Poválečné SSSR a nástup N. Chruščova

1953

V poválečných letech si SSSR upevňuje postavení nastolením satelitního komunismu v šesti sousedních zemích střední a východní Evropy. Začíná období studené války s USA, které vedou k závodu ve zbrojení, především vývoji atomových zbraní, informační válce a souboji ve vesmírném výzkumu. Po Stalinově smrti roku 1953 nastupuje Nikita Chruščov.
Odhodlává se ke kritice Stalinova kultu osobnosti.
https://www.lidovky.cz

Kubánská krize

1962

1962 dochází kvůli umístění nukleárních raket na Kubu ke Kubánské krizi, kdy se celý svět ocitá na pokraji jaderné války.

L. I. Brežněv

1964

Chruščov je odvolán vedením komunistické strany a nahrazuje ho Leonid Iljič Brežněv. Vztahy se západem se opět zhoršují. Sílí náboženská i politická perzekuce. https://epochaplus.cz/leonid-iljic-breznev-krasny-moldavan-ktery-rad-poskytoval-bratrskou-pomoc/

Vpád do Afghánistánu

1980

Sovětský svaz vpadá do Afghánistánu, za což si vysloužil mezinárodní odsouzení.
Po smrti Brežněva se v čele komunistické strany střídají Jurij Andropov a Konstantin Černěnko. Země hospodářsky upadá.

M. S. Gorbačov

1985

V čele stane Michail Sergejevič Gorbačov, který tuto situaci řeší perestrojkou (přestavbou) a glasností. https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Sergejevi%C4%8D_Gorba%C4%8Dov

Gorbačova vláda

1988

Roku 1988 stahuje Gorbačov vojska z Afghánistánu. Snaží se zemi reformovat v oblasti vlády a ekonomiky, ale dojde spíš k opaku. Řeší narůstající rozdíly mezi jednotlivými republikami, sílící suverenitu národa a etnické konflikty. Na rozdíl od západu jeho popularita v Rusku klesá.

Pád komunismu v SSSR

1990

V 80. letech se komunistické režimy začaly hroutit v celé Evropě a 1990 se komunistická strana vzdala moci a přestala ovládat dění v zemi. Nově vzniká funkce prezidenta.

B. Jelcin

1991

Prvním prezidentem je zvolen roku 1991 Boris Jelcin. Komunisté se ještě jednou pokusí v Moskvě a Petrohradě o převrat, tentokrát však neúspěšně. V prosinci 11 z 15 bývalých svazových republik tvoří Společenství nezávislých států. Za fungování Jelcina Rusko těžkopádně přecházelo na kapitalismus a demokracii. Toto období přineslo mnohým státním podnikům krach, klesla životní úroveň, vzrostla kriminalita a Rusko ztratilo mnoho ze svého velmocenského postavení.
https://www.lidovky.cz

V. Putin

1999

Jelcin odchází z politiky a za svého nástupce si volí Vladimíra Putina. Pod jeho rukou vzrostla moc pravoslavné církve a Rusko si obnovilo statut velmoci. Putin byl zvolen prezidentem znovu také v roce 2004.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Putin

Prezidentem D. Medveděv

2008

Od roku 2008 do rokku 2012 na postu prezidenta úřaduje Dmitrij Medveděv a Putin zastává funkci premiéra. Jako Medveděvův přítel má Putin stále významné slovo a Medveděv se řídí převážně jeho názory. Medveděvova vláda je spíše pětiletý přechod mezi vládami Putina, kterému ústava neumožňuje být zvolen třikrát po sobě.
http://edition.cnn.com/2012/12/26/world/europe/dmitry-medvedev---fast-facts/index.html

Putin opět prezidentem

2012

Od roku 2012 opět zastává funkci prezidenta Ruské federace Vladimír Putin. Získává si u lidu dlouhodobou oblibu a důvěru, především díky vyvedení Ruska z hospodářské krize a sebejistému působení. Rusko opět zaznamenávalo ekonomický růst až do roku 2014, kdy došlo k poklesu cen surovin a vyhlašování protiruských sankcí.

Protesty na Ukrajině

2013

Na Ukrajině se spustily masové protesty jako reakce na pozastavení podpisu asociační dohody s EU. Prezident Janukovyč utíká ze země a je nastolena prozatímní vláda. Proti ní se bouří představitelé autonomní republiky Krym. Poloostrov se stává útočištěm proruských odpůrců změny režimu.

Připojení Krymu

2014

Putin žádá o povolení vojensky zasáhnout za účelem ochrany ruského obyvatelstva na území Krymu. Krym a Sevastopol se po referendu jednoznačně připojily k Ruské federaci.

Zásah v Sýrii

2015

Rusko vojensky intervenuje na žádost syrského prezidenta Bašára Asada v Sýrii a vymaňuje ji z povstaleckých rukou. Dále se pomocí kompromisů snaží Putin udržet dobré vztahy s USA, Francií a Británií. http://www.prezidenti.cz/tag/basar-asad/

Současné Rusko

2017

V současné době však ekonomika Ruska spíše klesala, což vedlo k sociálním problémům, také kvůli korupci a omezování demokratických svobod lidu. Paradoxně kvůli sankcím však Rusko omezilo dovoz a tím posílilo prostor pro výrobu, zajímavý i pro zahraniční firmy. V budoucnu Rusko tedy očekává spíše ekonomický růst.