Bis

Přehled zpráv BIS za posledních 12 let

  • Off shore zóny

    Off shore zóny
    Mezinárodní finanční korporace využívají výhod off shore zón k netransparentním a nestandardním finančním operacím, které vykazují prvky podvodného jednání.
  • Konkursy podniků

    Konkursy podniků
    Konkursy podniků mohou vést i k neoprávněnému obohacování se správců konkursní podstaty, eventuelně osob s nimi spojených.
  • Špatné úvěry

    Špatné úvěry
    Mnoho špatných úvěrů se vztahuje k podnikům, které jsou předmětem konkurzního řízení. Hrozí riziko zneužití formou tunelování, podvodného prodeje aktiv nebo prodeje pod cenou spřízněným subjektům.
  • Konkursy a restrukturalizace

    Konkursy a restrukturalizace
    Konkursy a restrukturalizace podniků mohou vést (...) k neoprávněnému obohacování se správců konkursní podstaty (eventuelně osob s nimi spojených).
  • Vlivové skupiny

    Vlivové skupiny
    Pokračují aktivity tzv. vlivových skupin, které se snaží ovlivnit státní sféru ve svůj prospěch.
  • Problémy s pohledávkami

    Problémy s pohledávkami
    Zvyšuje se aktivita některých, nyní již ryze českých, potažmo slovenských, netransparentních finančních skupin. Zvýšení aktivit řady z nich napomáhá ne zcela transparentně organizovaný prodej pohledávek spravovaných ČKA. Jsou monitorovány problémy spojené s deblokacemi pohledávek ČR vůči zahraničí.
  • Hnědouhelný průmysl

    Hnědouhelný průmysl
    Zejména v hnědouhelném průmyslu se BIS zaměřuje na záměry ekonomických subjektů ucházejících se o privatizaci tak, aby bylo možno eliminovat případné poškození majoritního vlastníka, tj. Fondu národního majetku, respektive státu.
  • Neprůhledné skupiny

    Neprůhledné skupiny
    Opět se zvyšuje aktivita některých, nyní již ryze českých, potažmo slovenských, netransparentních finančních skupin. Pokračují aktivity tzv. vlivových skupin, které se snaží ovlivnit státní sféru ve svůj prospěch.
  • Prodej důlní společnosti

    Prodej důlní společnosti
    V případě nejzásadnější privatizace v roce 2004, prodeji státního podílu ve významné české důlní společnosti, BIS sledovala možná rizika, která vyplývala právě z nejasných vlastnických struktur, původu finančních prostředků a netransparentního záměru uchazečů při budoucím nakládání se získaným majetkem. V průběhu privatizace BIS identifikovala riziko možného zneužití státních prostředků a nedodržení sociálních a ekologických závazků vůči státu v případě nabytí státního podílu.
  • Biopaliva

    Biopaliva
    V souvislosti s podporou výroby biopaliv BIS získala, vyhodnotila a předala poznatky o snahách některých podnikatelských skupin působících v oblastech chemie a zemědělství ovlivnit znění strategických materiálů týkajících se budoucí výroby a distribuce biopaliv v ČR a navazujících legislativních změn. Na základě získaných informací BIS upozornila oprávněné adresáty na riziko zneužití navrhovaného systému podpory výroby biopaliv ve prospěch takových skupin.
  • Státní společnosti

    Státní společnosti
    Služba získávala a vyhodnocovala informace o strategicky významných společnostech, které jsou vlastněny státem a které by v budoucnu mohly být privatizovány (např. České aerolinie, Letiště Praha, ČEZ a ČEPRO). Docházelo k záměrnému zkreslování hospodářského výsledku za účelem prezentování lepšího stavu oproti skutečnosti. Jindy zase managementy upřednostnily krátkodobý kladný hospodářský výsledek na úkor dlouhodobého udržení nebo i zvýšení tržní hodnoty společnosti.
  • Soukromé zájmy

    Soukromé zájmy
    BIS získala poznatky o snaze soukromého subjektu odvolat konkrétního představitele státem vlastněné společnosti a prosadit tak vlastní vliv na její chod.
  • Strukturální fondy

    Strukturální fondy
    Služba také pokračovala v získávání poznatků o negativních jevech provázejících proces přidělování finančních prostředků ze zdrojů EU, zejména ze Strukturálních fondů EU.
  • Zneužívání dotací

    Zneužívání dotací
    Středem zájmu BIS bylo např. zneužívání dotací nebo zadávání podlimitních veřejných zakázek v oblasti propagace a PR aktivit. Někteří zástupci finančních skupin využívají pro své podnikání rovněž osoby z řad bývalých stranických a svazáckých funkcionářů z období před r. 1989. Ti díky svým kontaktům tvoří v ČR významnou lobbistickou skupinu, jež se snaží ovlivnit nebo ovlivňuje kromě státní správy a samosprávy i legislativní proces a činnost legislativních orgánů.
  • Tlaky podnikatelů

    Tlaky podnikatelů
    Nejvýraznějšími příklady tlaku podnikatelského prostředí na státní správu byl zájem lobbistických skupin o obchodní činnost Správy státních hmotných rezerv (SSHR), o resort ministerstva zemědělství (MZe) a o státní podnik Lesy České republiky (LČR). Zatímco v případě MZe šlo zejména o snahy ovlivnit rozhodování ministerstva a jemu podřízených organizací, u SSHR se protichůdné zájmy jednotlivých skupin střetly v otázkách způsobu prodeje zásob SSHR, zprostředkování obchodů SSHR a nákupu ropy.
  • Zájmy v dopravě

    Zájmy v dopravě
    Služba se zajímala o přípravu realizace některých významných projektů dopravní infrastruktury (např. komunikace R52) a o situaci v Českých drahách a obecně na železnici. Zájmové skupiny se snažily účelově ovlivnit rozhodování organizací podřízených ministerstvu dopravy a to i za pomoci různých nátlakových metod.
  • Hazard

    Hazard
    Řada soukromých společností podnikajících v hazardu odvádí část svého zisku na veřejně prospěšnou činnost do nadací či občanských sdružení s nimi spřízněných a využívají jej k jiným účelům, než jim ukládá loterijní zákon. To způsobuje nedostatek finančních prostředků v některých oblastech veřejného zájmu. Výpadek financí se v roce 2009 projevil zejména ve sportu. Sazka, má odvádět část svých výnosů na sportovní činnost, těmito prostředky ale splácí dluh za výstavbu multifunkční O2 Arény.
  • Hazard

    Hazard
    Některým soukromým subjektům se podařilo úspěšně ovlivnit legislativní proces. Terčem lobbistického tlaku se staly předpisy z oblasti regulace hazardu a energetiky. Silné zájmové skupiny dokázaly prosazovat své cíle na všech úrovních tvorby právních norem.
  • Omezování rolí státu

    Omezování rolí státu
    Vedení některých společností cíleně omezovalo kontrolní a řídící roli státu. Využívalo k tomu např. zkreslené a neúplné informování dozorčí rady, osobních vazeb mezi managementem a představiteli kontrolních a regulačních orgánů.
  • Veřejné zakázky

    Veřejné zakázky
    U významných společností (České aerolinie, Česká pošta, České dráhy a ČD Cargo) docházelo k ovlivňování průběhu veřejných zakázek, přípravy strategických rozhodnutí a personálních otázek.
  • Solární elektrárny

    Solární elektrárny
    BIS sledovala vývoj v odvětví obnovitelných zdrojů energie. Část investorů, kteří se skrytě i otevřeně účastnili nekontrolovatelného rozvoje solárních elektráren, byla ve střetu zájmů. Tyto osoby se v minulosti podílely na stanovení parametrů státní podpory pro obnovitelné zdroje, rozhodovaly o jejich pozdějších úpravách nebo je ovlivňovaly skrze významné podniky s účastí státu.
  • Klientelismus v exportu

    Klientelismus v exportu
    V České exportní bance (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) přetrvávaly nestandardní postupy při financování některých rizikových projektů. Cestou klientelistických vazeb mezi představiteli těchto institucí a zástupci některých exportních firem byly zřejmě ze strany ČEB a EGAP podporovány i projekty, které by z ekonomického hlediska při běžném schvalovacím procesu nebyly doporučeny.
  • Zájem Rusů o energetiku

    Zájem Rusů o energetiku
    Česká energetika, zejména pak jaderný, ropný a plynárenský sektor, byla v roce 2012 vystavena rostoucí snaze ruských subjektů o udržení a posílení vlivu. Nadále přetrvával zájem ruských energetických společností vstoupit do podniků významně se podílejících na zajištění energetické bezpečnosti ČR nebo společností s potenciálem získat zakázky na budoucích energetických projektech v ČR.
  • Narušené fungování společností

    Narušené fungování společností
    BIS informovala zákonné adresáty o konkrétních případech, ve kterých výkonná část vedení společnosti informovala dozorčí radu neúplně či zkresleně, snažila se ji vyřadit z rozhodovacích postupů účelovými změnami vnitřních pravidel nebo ovlivňovala vyznění poskytovaných podkladů ve svůj prospěch.
  • Nefunkční rady

    Nefunkční rady
    BIS popsala mnoho příkladů nefunkčnosti dozorčích rad ve státem ovládaných společnostech. Dokladovala to na zcela konkrétních případech, kdy např. generální ředitel státem ovládané společnosti nabízel členovi dozorčí rady zadání zakázky pro společnost vlastněnou jeho rodinným příslušníkem a za to vyžadoval loajalitu při hlasování v dozorčí radě. Tento fenomén v různých obměnách prostupuje téměř všemi rezorty (např. doprava, energetika).
  • Smluvní vztahy

    Smluvní vztahy
    Management zejména akciových společností, který se jen s mírnými obměnami na základě neformálních vazeb se zástupci státu udržuje na svých místech po mnoho let, vytváří nepřehledné a často nevypověditelné smluvní vztahy se spřízněnými společnostmi.